O autorovi
Můj příběh
Moje cesta k tématu domácí péče nezačala v práci, ale doma.
Moje babička se léčila v nemocnici s terminálním stadiem leukémie. V určitém okamžiku jsme se jako rodina rozhodli, že si ji vezmeme domů, abychom se o ni mohli starat a aby mohla své poslední týdny prožít v prostředí, které znala.
Doma s námi strávila přibližně dva měsíce. Zemřela 24. prosince 2000, na Štědrý den.
V té době prakticky neexistovaly dostupné informace, pomůcky byly k sehnání jen sporadicky a sociální domácí péče v dnešní podobě de facto nefungovala. Rodina byla odkázaná především sama na sebe a improvizaci.
Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak těžké je pečovat doma bez podpory, bez systému a bez jistoty, že člověk postupuje správně.
Odborná cesta
V roce 2002 jsem vystudoval vyšší odbornou školu zdravotnickou v oboru Zdravotnický záchranář.
Postupně jsem získával zkušenosti, které mi daly nejen odborné znalosti, ale i nadhled a schopnost rozhodovat se v náročných situacích.
V roce 2013 jsem nastoupil do Charity ČR jako sociální pracovník – pečovatel. Základem této práce bylo pravidelné dojíždění přímo do domácností seniorů, kde se prováděla kompletní pečovatelská péče.
Součástí práce byla také edukace rodin, nicméně realita domácí péče byla často stejná: po odjezdu pečovatele nebo sestry zůstával pečující opět sám. Ti, kteří se v péči pohybovali delší dobu, se postupně naučili fungovat, ale pro nové pečující byla situace velmi náročná a plná nejistoty.
Od roku 2014 působím na Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje, kde pracuji dodnes. S problematikou péče o seniory se setkávám velmi často – jak přímo u pacientů, tak v kontaktu s rodinnými pečujícími, kteří se snaží dělat to nejlepší, ale často nemají oporu ani jasné vedení.
Proč vznikl Domácí pečovatelský průvodce
Postupem času se jedno téma neustále opakovalo:
Rodiny pečují s obrovským nasazením, ale často bez dostatečných informací a bez praktických návodů.
Domácí pečovatelský průvodce vznikl jako snaha dát lidem to, co mně samotnému v začátcích péče chybělo – srozumitelnou, praktickou a lidskou pomoc, která zůstane doma i ve chvíli, kdy tam žádný odborník právě není.
Cílem není učit někoho být zdravotníkem.
Cílem je pomoci zvládnout domácí péči bez zbytečného stresu, strachu a chyb, s respektem k nemocnému i k pečujícímu.
Díky, že pečuješ!
Michal Kutlák